Moje Zvíře.cz
3767 uživatelů, 3415 profilů zvířátek
Zpět na předchozí stránku

Naše početná kočičí rodinka

Báťu jsem dostala myslím k šestým narozeninám ještě s jeho kočičím bratrem Mikešem, který později putoval k babičce. Tenkrát jsme bydleli na vesnici, kde každý ví o kroku souseda v malé chaloupce. Báťu jsme pouštěli ven, ale po nehodě, kdy nám prvního kocourka srazilo auto jsme se o něj báli .Když jsem měla nastoupit do školy přestěhovali jsme se do Brna. Všechno pro nás bylo nové a pro Báťu uzavřené. Celý den musel být zavřený doma na což nebyl zvyklý. Občas jsme ho s sebou brali ještě na chatu, ale jak se z Báti stal měšťák už jsme ho nechávali doma a protože nám bylo líto, že přišel o čerstvý vzduch, mamka mu udělala z balkónu takovou menší voliéru.

Jelikož bydlíme v přízemí ,nebyl to tak velký problém. Mamka přidělala na balkón mříže a náš Batůlek se konečně mohl slunit. Protože mamka chodila do práce a já do školy a o víkendech jsme většinou jezdily na chalupu a Báťa zůstával sám doma, maminka se mu rozhodla pořídit společnici.

Verunka, naše první Britská kočička. Báťa sice neprojevil žádný zájem, ale myslím ,že byl rád, že už nebude trávit víkendy o samotě. Báťa mě jako malou neměl rád, když jsem ho jen chtěla pohladit tak se ohnal a buď mě škrabnul nebo kousnul, ne moc, ale dal najevo, že o pohlazení ode mně nestojí. Miloval jenom maminku a sebe. Ale Verunka byla jiná. Spala se mnou v posteli a když jsem se vzbudila zjistila jsem, že mi leží třeba na hlavě, nehnula se ode mně a já byla šťastná, že mám konečně taky kočičku, která o mě stojí.

Moc jsem si ji oblíbila a ona mě. Mamince se Britky natolik zalíbily ,že se rozhodla pořídit si další. Tak se k nám dostala naše plachá Sunny. S Verunkou moc nevycházely. Verunce se nelíbila, a tak na ni útočila a byla zlá. Nakonec jsme musely dát moji Verunku pryč. Byla jsem nešťastná, protože jsem ji opravdu milovala. Jednou jsme ji byly navštívit v její nové rodině a já viděla jak se má báječně. Taky jsem věděla, že na mě nezapoměla, ale o to to pro mě možná bylo těžší. Pořád jsem si však opaklovala,  že má opravdu vynikající paničku,která ji miluje, tak jako já.

Se Sunny jsem potom trávila hodně času, byla taková roztomilá kočičí slečna, i když se bála. Oblíbila si mě, ale já v tu dobu ,když už jsem měla její plnou důvěry musela odjet na 14 dní pryč. Když jsem se vrátila, Sunny se na mě vyděšeně podívala a utekla.Od té doby se mnou nepromluvila a do teď si nejsme blízké. Začla milovat maminku. Už jsem byla velká slečna a Báťa už mě taky měl rád, což pro mě bylo asi to nejlepší co se mi stalo. Měly jsme tedy o kočičku míň, a tak se mamka opět rozhodla přispět do naší domácnosti novým přírůstkem.

Sweety má skvělou povahu, nikdy mě neškrábla občas hodí křivý pohled, třeba když jí nechci dát kapsičku. Báťa opět nedal najevo žádnou naklonnost ani nic podobného, asi je se všemi za dobře. Ale naše dvě kočičí slečny se nám zase praly. Sweety napadala Sunny a naopak, ale po nějaké době jejich "nenávist" k sobě opadla a kočky si sebe nevšímaly.

Sunny jsme pak poslaly na námluvy za jejím manželem (jedním z mnoha) a Sweety si jela taky užívat.O pár měsíců později jsme měly byt plný malých kočičích nezbedů, kteří po mě v noci skákali a chtěli si hrát a ve dne, kdy už jsem byla ochotna je unavit, aby mě večer nechali,tak spali. Sweety byla vzorná maminka a svoje děti učila pěkným kouskům a i Sunny byla úctyhodná. Báťa na všechny dohlížel a koťatka taky učil, jak být správnou, šikovnou a pořádnou kočkou či kocourem. Rozhodli jsme si z vrhu nechat jednu kočičku - Julinku. Ostatní koťátka putovali do předem ověřených milých rodin, kde jsou rozmazlováni.

Julinka. Konečně jsem se dočkala a opět měla kočičku, která mě má ráda (kromě Batula). Když se chystám do postel,e už v ní na mě čeká, potom se chce drbkat a počká dokud neusnu, pak odběhne spinkatkk sobě do pelíšku. Občas se mi v posteli sejde i Batul se Sweety, ale Sunny tam nepřijde ani kdybych měla rozsypané granule v posteli. Tak jsme si všichni krásně žili pospolu v plném počtu. Ale jelikož náklady na kočičí námluvy byly vysoké rozhodla se maminka pořídit si kocourka.

Nejnovější přírůstek v naší kočičí rodince. Monty. Oficiálním jménem Havanna ,maminka říká, že se jmenuje Monty, ale já myslím ,že se k němu víc hodí Flipper, tak že by to byl nakonec Hatyl? Ne, budeme mu pěkně říkat Monty .Když ho maminka dovezla domů všichni ho sledovali z povzdálí a divili se, co že to tak smrdí. Monty se chtěl seznamovat. Byl miloučký a všem se chtěl líbit. Nejvíc se líbil naší fence Áje, které se však bál, kdo by se nebál velké černé obludy.Jemu s však nejvíc líbila Sweety, otíral se o ni a mňoukal, ale jí se to moc nezamlouvalo. Jako první si s ním přišla hrát Julinka, je to ještě slečinka, tak byla konečně ráda, že si má s kým hrát. Báťa ho občas taky poškádlí a Monty ho má rád. Sunny (když vyleze z pelíšku) na něj zavrčí a moc se nekamarádí, to ho však neodradí od snažení se zalíbit. Sweety už si zvykla. Snad Montymu nebude vadit, že je o tolik starší až jednou přijde na námluvy. No což, někteří chlapi jsou na starší ženy,tak třeba. Snad už jsme tedy v konečném plném počtu a zatím si žijeme krásně.

Ohodnoť tento článek

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Celkové hodnocení: 6   Hlasovalo: 2 uživatelé

Líbíl se ti článek? Sdílej ho s ostatními!

Vizitka autora

tereska.a

tereska.a 0 komentářů / 1 článek Kraj: Jihomoravský kraj

Zvířátka majitele: Eragon :), Julie, Batul, Ariela

Přidat do přátel Detail vizitky

Související články

24. 01. 2010 Naše milovaná Mazlička (autor: Pisces69)

05. 10. 2009 Naše andulka (autor: Sherryll)

13. 12. 2009 Naše Micka (autor: Majda)

01. 08. 2010 Psí a kočičí lidé (autor: Redakce)

Komentáře ke článku

 16. 02. 2010 21:48 od Adushka
Adushka

To byl krásný příběh ;)

Přidat komentář

Chyba: Pro přidání komentáře se musíš přihlásit!
Přidat smajlika:

*1* *2* *3* *4* *5*
*6* *7* *8* *9* *10*
*11* *12* *13* *14* *15*