Jak to celé s kočkami začalo

Poté, co se nám podařilo bydlet ve městě v malém domečku v centru, mi můj otec vsugeroval, že jediné, co mi ke štěstí chybí, je kočička. Už jako malá jsem je milovala a byla jsem typická "kočičí máma".

A na vesnici jsme vždy měli kocourka (z bezpečnostních důvodů, aby kočinek nepřibývalo). Dovedete si tedy představit moji radost, když jsem si přivezla krásnou trojbarevnou kočindu. Byla to nalezenec, kterého někdo vyhodil u našich sousedů. Bohužel neměli srdce na pravém míste, a tak ji neustále vyháněli. Přišla tedy k mým rodičům, kteří mají pouze "venkovní" kocourky. V té době měli jen jednoho, ovšem samozřejmě že nevykastrovaného.

Otec tedy moudře usoudil, že mi kočku daruje, aby nedošlo k množení potomstva. Všetečka, tak jsem svoji novou kočičku po 40 letech odloučení od těchto nádherných tvorů pojmenovala, se ve městě činila. Všichni sousedi byli v úžasu, že mám kočku (chovali samozřejmě pejsky). A ona běhala po zídkách a provokovala je. Naštěstí domky byly řadovky obehnané vysokou zdí, takže neměla šanci utíkat. Horší bylo, že moje mladší dcera si na ni nemohla zvyknout a neustále každý den říkala, mami dej tu kočku pryč... a pořád dokola. Všetečka totiž, jak byla hodně odrostlá a nezažila moc zábavy, na ní všude číhala a chtěla si hrát. Ovšem s drápky.

 Skákala na ní a vystartovala nečekaně za závěsem... Já ji ale měla moc ráda a už jsem ji na vesnici vrátit nechtěla a ani nemohla. Zbavovala mne toho nejhoršího zabijáka naší doby, totiž stresu. Jenže jednoho dne mi utekla. Zavinila jsem to sama, měla jsem plné ruce a otevřela vrata v průjezdu a ona už tam čekala. Byl to bleskový útěk. Pryč byla měsíc. Už jsem ji oplakala. Každý večer ji chodila hledat k trati a dovedete si představit ty moje noci, kdy jsem se dívala z okna a vyhlížela ji tulačku. Až jednou přišla dcera domů a říkala mi, že sousedovic děti chovají v náručí podobnou kočku, tak jsem ji tam vyslala a opravdu, byla to naše Všetečka, v životě jsem snad neměla větší radost, že se vrátila živá a zdravá. Ovšem v bříšku už měla přírůstky. Pokračování příště...